Byl jsem zkontrolovat synovce v jeho studentském bytě na Jižním městě a pak jsem si udělal malý výlet po Praze. Synovce kontroluji rád. Je to Australan, je mu 19 a studuje v Praze. Jeho matka si myslí, že Praha je něco jako peklo, ale kluk se docela povedl. Většinou mi přijde otevřít nějaká málo oblečená slečna, někdy i větší počet slečen, o kterých on, zatímco se válí u počítače, tvrdí, že jsou to spolužačky i když podle toho jak uklízejí a vaří, bych si je spletl se služkama. Kontrola spočívá v dotazu, jestli pije jen pivo a kouří jen trávu. Po odpovědi, která se nedá publikovat, ho zvu na kolo, ale na silnice se bojí, tak vyrážím sám.
Pokud se někdo pozastaví nad vinicí na fotkách z Havlíčkových sadů, tak vězte, že v Praze se pěstovalo víno od dob knížete Bořivoje a jeho ženy Ludmily. Několik vinic se zachovalo až do dnešní doby, ale většina byla zrušena a zastavěna. Vzpomínky na pěstování vína přetrvaly v místních názvech. Hledalo se náhradní místo a někdo si vzpomněl na kolonie. Zatím na Moravu odkládali panovníci nepovedené synáčky a odbojné bratry a najednou se našlo další využití. Prospěch z toho měla a má dodnes Morava a díky speciálnímu vínu pro Pražáky i Praha.
Kostel Narození Panny Marie v Záběhlicích je románská stavba ze 12. století, která prošla řadou stavebních proměn. Presbytář se žebrovou klenbou je z přestavby v 2. polovině 15. století. Barokní přestavbou prošel kostel ve 2. polovině 18. století. Novorománské úpravy proběhly v letech 1876 až 1880.
Já taky rád vláčky. Odstavné nádraží Praha Jih. Je tedy až za zatáčkou, ale to nevadí.
Hotel Don Giovanni na Žižkově.
Ústřední telekomunikační budova byla vybudována v letech 1972 až 1979. Její charakteristická věž se stala výrazným orientačním bodem Žižkova. Od roku 2023 prochází budova postupnou demolicí. Budova byla ve své době největší telekomunikační budovou v Evropě a, co se technického vybavení týče, patřila ke světové špičce.
Pohled na Prokopovu ulici a Vítkov se sochou Jana Žižky . I na Vítkově byly vinice.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Žižkově. Monumentální stavba obdélného půdorysu o rozměrech 38x26 m a s 13 m vysokým kazetovým stropem, inspirovaná Noemovou archou, byla realizována v letech 1928-32 podle návrhu známého slovinského architekta Josipa Plečnika.
Vodárenská věž byla postavena v roce 1882 a byla součástí systému zásobování vodou města Královské Vinohrady. Jedná se o sedmipodlažní hranolovou věž, která je v posledním patře zdobena sochami troubících andělů na nárožních pylonech. Na atice jsou umístěny hodiny a o poschodí níže se pod nimi nacházejí znaky Královských Vinohrad v kruhových medailonech. Nejvyššího patro má vyhlídkovou terasu ve výšce 40 m, odkud je vidět až do Krkonoš.
Husův zbor byl postaven v letech 1930–35 podle projektu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém stylu. Třídílná stavba se skládá z vlastní modlitebny, věže a obytného domu. Vrchol skeletové železobetonové věže zdobí husitský kalich.
Fuj.
Na kole se do Havlíčkových sadů nesmí.
Tak jsem alespoň zatarasil vchod.
Vinice pod Gröbovou vilou a Vršovice.
Vrch Bohdalec.
Viniční altán v parku Havlíčkovy sady byl postaven podle návrhů architektů Antonína Barvitia a Josefa Schulze, jako součást letního sídla průmyslníka Moritze Gröbeho, postaveného v letech 1871-1888.
Proč klokan? V roce 1927 fotbalový klub AFK Vršovice přijal jméno Bohemians a odjel na turné do Austrálie. Tam dostal 2 klokany jako dárek pro prezidenta Masaryka.
Ještě jedno nádraží. Praha Eden. Na ráj to ovšem nevypadá.
Ta Praha je samý kýč.
Táborská brána Vyšehradské pevnosti. Na branách si můžete všimnout rýh v pískovcových kvádrech. Neudělal to opilý kočí povozem, ale zbrojnoši si tam brousili šavličky.
Vyšehrad nesmí chybět.
Podolská vodárna z Vyšehradu.
Minulý měsíc nám Nuselský most oslavil 50 let.
Největší sprosťák v dějinách filmu, kterému vypípali každé slovo, má v Praze sochu.
Brňáci v Praze.
Tak chyba. Prý to jsou Mimoňové. Zajímal by mě rozdíl.
Železniční most se bude bourat. Divné je to, že Praha 10 let opravuje lávky, natírá zábradlí a buduje rampy a schody vedoucí na most. Loď pod mostem se jmenuje Atlantida. Trochu by mě to znejistilo, je divné pojmenovat loď po něčem, co se potopilo.
V tunelu pod Vyšehradskou skálou mě nějaká píp vytroubila, ať táhnu na cyklostezku.
Bývalá restaurace Hájovna v severní části Krčského lesa.
Nemám rád koleje.
Nemám rád kostky.